Lužná u Vsetína

2012 - 500 let obce Lužná

Lužná - rozdělená řekou Senicí na Horňansko a Dolňansko. 

 

Obec Lužná se svým katastrem rozkládá na severovýchod do vrchů Javorníků a na jihozápad do Vizovické vrchoviny. Střed obce je položen asi 430 m nad mořem. Nejníže leží koryto řeky Senice na hranici s Valašskou Polankou  (asi 400 m n. m.). Katastr obce měří 1569 hektarů (obec střední rozlohy). Značnou část území pokrývají lesy a louky.

Obec se člení na různé části, z nichž nejvýznamnější jsou: Horňansko, Dolňansko se zástavbou po pravém břehu Senice, zástavba po pravé straně silnice I/57 ve směru na Lidečko na levém břehu řeky Senice a z pasek zejména Neratov, Vráblovy a Žídkovy paseky, Mužíkov a Štědroňov.

Dominantu Horňanska tvoří masiv Maděrku a Babina dolu, stoupající až k hoře Padělky do výše 710 m. Severovýchodním směrem se táhne hřeben ukončený nejvyššími body katastru obce při svých hranicích, horami Žáry (757 m) a Filkou (759 m).

Horu Javorník (720 m) nad Neratovem, je vidět již ze Vsetína jako nejvyšší vrchol ležící v jižní části katastru obce.

Památný Buk na Vráblových Pasekách.

 

Z Vráblových pasek, od památného buku, je vidět nejen Dolňansko (i když je zčásti zakryto lesy) ale i Horňansko. Vlevo lze dohlédnout  údolím Senice přes Polanku a další dědiny až na Vsetín. Na pravé straně je pak vidět v horách obec Francova lhota (dříve Pulčín) se známými Pulčínskými skalami a horský uzávěr, tvořený horami Stráž (622 m), Kopce nebo též Vrchkopce (690 m) a Krajčice (730 m).

Pohled od Buku: v popředí Valašská Polanka, následuje Leskovec a Vsetín.

 

Obec Lužná sousedí s osmi dalšími obcemi: na jihu s Lačnovem, na jihovýchodě s Lidečkem, na východě s Francovou Lhotou, na severovýchodě se Zděchovem, na severu s Hovězím, na severozápadě s Valašskou Polankou a na západě s Prlovem a Pozděchovem.

Název obce Lužná nasvědčuje svým jménem více na odvozeninu od slova "luh", i když podle pověsti má prý jméno od louže, kterou tam tvořily Luženka a Senice, a znak podle obecního razítka, kachnu na vodě.

 

Nálezy svědčí o existenci člověka na těchto místech již před mnoha tisíci lety. Z Lužné je zachován nález kamenného neolitického mlatu a z Ústí u Vsetína pochází nález bronzové sekyrky s dutinou. Tyto nálezy dokládají existenci pradávné obchodní stezky vedoucí od Moravské brány podél Bečvy a Senice k Lysskému a Vlárskému průsmyku a do Pováží. V roce 1968 byl v obecním lomu Lužné - Glogově při odkrývkách zeminy nalezen bronzový oštěp.

Historická doba tu však začíná teprve ve 2. polovině 13. století. Kraj, ležící na uherské hranici, byl  pomezním hvozdem a majetkem panujících Přemyslovců. Byl to neprostupný prales, který se jako ochrana hranic nesměl kácet. Velký postup osídlování na Valašsku je zaznamenám ve 13. Století. Někdy z té doby by mohla pocházet i část loštického poháru, nalezená v Lužné – Horňansku. http://www.ic.regionmohelnicko.cz/cil/246/popis

Osídlování dělí historici na tzv. kolonizaci selskou a pasekářskou. Počátky selské kolonizace spadají do 2. poloviny 13. století. V té době po "návalu tatarském" získávali zeměpáni nové osadníky z uherských stolic - zemplínské a užské (od Vihorlatu) a z východního Slovenska, čímž byl položen základ pozdějšího kmene Valachů. V 16. století se jako další forma kolonizace začaly vytvářet paseky získáváním další půdy z lesních ploch, které byly káceny a "kučovány". Lužná se připomíná poprvé k roku 1512.

Podle tzv. "první lánské visitace panství valašských v kraji hradišťském 1656-1657 spadala Lužná do Broumovského panství a žilo v ní Lužná 33 usedlých obyvatel.

V roce 1663 při nájezdech Tatarů, kterých na Moravu vpadlo asi 10 až 18 tisíc, zahynulo v Lužné 112 lidí.  Na počátku 18. století napadli uherští povstalci Kuruci několikrát Valašsko.  Poslední vpád byl 7. května 1704. Kuruci dědinu vyplenili a vypálili tak, že zůstala jen tři stavení.

1913 první vlna luženských vystěhovalců do Ameriky. Za prací odešlo 13 mužů a 5 žen. V první světové válce padlo 19 občanů Lužné.  Po roce 1918 druhá vlna vystěhovalců do USA, ve které odešlo 43 lužňanů.

roce 1961 měla Lužná 847 obyvatel. V roce1996 už jen 534 obyvatel. V současné době je počet obyvatel 587 a dá se předpokládat, že se bude i nadále zvyšovat.

Přezdívky (přízviska) osob

V Lužné bylo (a zůstalo i nadále) zvyklostí označovat lidi v obci různými přezdívkami (přízvisky).  Důvodem je, že mnoho rodin mělo stejné příjmení a tak bylo třeba je rozlišit.  Uvedeme některé příklady:
      Hamárů, Řepů, Vichtořáků, Komorský, Haničáků (také Hančáků), Pohrabáčů, Šimků, Hrajáků, Měšťanů, Řezníků, Francků, Gavalů, Mynářů, Humenský, Mariánů, Parhůnů, Kovárňovský, Vacíků, Vaců, Anešáků, Vatorků, Bobčáků, Měsťánků, Martiňáků, Frantů, Janulků, Pekárků, apod

Zdroj informaci:
Kniha Lužná dědinečko, jejíž autorem je sběratel lidové slovesnosti, pan JUDr. Petr Korabík,  řečený Halenkovský Petr, narozen 24. 12. 1945 v Halenkově.

Obrovský dík za lásku a čas, který věnoval sběru historických dat, jejich uvedení do souvislostí i za překrásný jazyk, kterým je kniha napsána.

Autor třicet let sbíral materiál, který nyní vydává ve sbornících Od ogarů po staříčky. Kromě monografie Lužná, dědinečko... vydal i monografii o sousední obci - Valašská Polanka - rodná naša dědina.
  

TOPlist
http://www.slunecno.cz/pocasi-na-web/